Prvopočátek osídlení tohoto místa můžeme přiřadit k období v 80. letech 17. století, kdy tu byla postavena obora.
Až později, v 19. století se začal o místo uprostřed lesů zajímat kníže Rudolf Kinský. V roce 1833 vzkázal po poslovi do českokamenického úřadu pokyny k přípravě a stavbě provizorní chaty na Tokáni pro přenocování při lovecké výpravě. Tento region byl vyhlášen množstvím ptactva, zejména tetřeva hlušce. V původním plánu bylo „dřevěný stan“ po opuštění panské výpravy znovu rozebrat. Tokáň ale učarovala knížeti natolik, že od této doby zaznamenává archiv postupné rozšiřování staveb Na Tokání. Lovecké výpravy panstva se staly pravidelnými. Název „Balzhütte“ pochází právě z této doby.
Jako trochu neobvyklé příslušenství lesních loveckých srubů je bazén vytesaný ve skalním bloku. Ten měl být údajně dárkem k narozeninám kněžny Mathildy, druhé ženy Ullricha Kinského, posledního majitele panství. Kvůli zásobování knížecího koupaliště prý byla v údolí vyvrtána 120 m hluboká studna, z níž se čerpala voda. Nicméně jemnostpaní v bazénu nožky nesmočila, voda byla příliš studená.
Kníže Kinský byl vedoucím štábu SdP (Sudetendeutsch Partei), Henleinovy strany, který připravoval lordův pobyt. Chtěl vytěžit co nejvíce k prosazení záměru připojení našeho pohraničí k Německu. V neděli 14. Srpna 1938, při návratu z bohoslužby v Krásné Lípě, byla pro britské hosty zorganizována návštěva v několika chudých obydlích Němců v Horní Chřibské a v Krásném poli, kde byla ukazována bída a nepořádek. Vina za to byla dávána Čechům. Po obědě přivedl na Tokáň Českokamenický starosta několik desítek Němců, kteří si podle scénáře SdP vyvolali lorda a hlasitě ho vyzývali: „Milý lorde, osvoboď nás od zlých Čechů“. Na předmnichovských rozhovorech na Tokáni přijal Runciman pozvání Maxe Egona Hohenlohe k setkání s Henleinem na Červeném hrádku u Chomutova. Zde pak Henlein zakreslil na mapě ta území, kterých se Československo mělo vzdát.
Další informace se pro vás sháníme.
